| pořadí | sbor | kategorie | pásmo | body |
|---|---|---|---|---|
| 1. | CH-TDŽ! Praha (GP) | dospělý sbor | zlaté pásmo | 29.75 |
| 2. | OKTET Praha (GP – absolutní vítěz) | dospělý sbor | zlaté pásmo | 29.38 |
| 3. | PANOPTIKUM Ústí nad Labem (GP) | dospělý sbor | zlaté pásmo | 28.58 |
| 4. | CRASHENDO Praha (GP) | vokální skupina | zlaté pásmo | 27.63 |
| 5. | DÁBRLÍBAP Praha (GP) | dospělý sbor | zlaté pásmo | 27.13 |
| 6. | KRISKROSKVINTET Praha | vokální skupina | zlaté pásmo | 26.63 |
| 7. | UNIQUE Rokycany | dospělý sbor | zlaté pásmo | 26.25 |
| 8. | VŠELIJAK Praha | dospělý sbor | zlaté pásmo | 26.13 |
| 9. | THE BOATERS Praha | dospělý sbor | zlaté pásmo | 26.08 |
| 10. | KOMORNÍ SBOR TEPLICE Teplice | dospělý sbor | zlaté pásmo | 25.88 |
| 11. | 10MEN Praha | dospělý sbor | zlaté pásmo | 25.00 |
| 12. | POPTALES Chemnitz | vokální skupina | stříbrné pásmo | 24.50 |
| 13. | KORÁLEK Most | dětský sbor | stříbrné pásmo | 24.25 |
| 14.-15. | AUDITE SILETE Bohosudov | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 23.75 |
| 14.-15. | MENDÍK České Budějovice | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 23.75 |
| 16. | SINGING FRIENDS Litoměřice | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 23.63 |
| 17. | SONG LADIES Kladno | vokální skupina | stříbrné pásmo | 23.00 |
Vítězem Grand Prix a držitelem hlavní ceny - Jirkovského Rytíře 2016 je sbor Oktet Praha.
Janu Kudláčkovi za skladbu Dávno se mi stýská
Cena Aurix nebyla v letošním roce udělena.
.jpg "Click to enlarge image 067 Budoucí ředitelka B-).jpg")
Písňovar očima paní ředitelky ZUŠ Jirkov: Zahojovací koncert | Soutěžní sobota
Více fotografií najde te na pisnovar.rajce.idnes.cz
Ve dnech 30.9.– 2. 10. 2016 se v prostorách zámku Červený Hrádek uskutečnil již jubilejní 10. ročník Mezinárodního soutěžního festivalu sborové populární hudby Jirkovský Písňovar. Poměrně široká oblast tzv. populární hudby se v seznamu soutěžních kategorií objevuje na řadě evropských sborových festivalů a představuje obvykle vítané zpestření tradičních programů zaměřených především na skladby z různých stylů artificiální hudby. Mezinárodních sborových festivalů věnovaných výhradně tomuto žánru je však velice málo (u nás např. už jen Prague Voices, známé u nás jsou ještě některé festivaly v sousedním Polsku a Německu). Jirkovský Písňovar si za uplynulých 10 let vydobyl i v rámci bohatého spektra našich domácích sborových akcí zcela mimořádné postavení, zájem a oblibu, takže již jen možnost účasti na něm mohou sbory považovat za vyznamenání. Jak mohou jednoznačně potvrdit účastníci již tradičního bienále pardubického Mezinárodního festivalu akademických sborů IFAS, vytvářejí oblibu festivalu jeho pořadatelé. Lidé, kteří s nesmírnou láskou a obětavostí připravují jeho do detailů promyšlenou organizaci, vymýšlejí vtipné a zajímavé inovace a nabízejí prostředí, které nepřipomíná soutěž, ale stává se přátelským, inspirujícím setkáním, na němž se všichni cítí po všech stránkách jako doma. Sbory zde nesoutěží proti sobě, ale soutěží spolu. Dovedou si v nádherném, akusticky příznivém, do posledního místečka zaplněném Rytířském sále Červeného Hrádku vzájemně upřímně fandit a radovat se z úspěchu ostatních soutěžících. A takovým velkým tatínkem, sládkem Jirkovského Písňovaru, který svým 10. ročníkem (jak se píše v programovém bulletinu) dospěl do plnosti desetistupňového piva, je sbormistr Luboš Hána se svou úžasnou rodinou jirkovských Ventilek.
I 10. ročník Jirkovského Písňovaru měl všechno, co měl mít: páteční večerní zahajovací koncert, na němž vystoupily pořádající sbor Ventilky ZUŠ Jirkov, vítěz Jirkovského Písňovaru 2015 Intonic Praha, trojnásobný vítěz Jirkovského Písňovaru (2007, 2011, 2014) Oktet Praha a zahraniční host Jirkovského Písňovaru Cristin Claas Trio. Sobota byla vyhrazena dvěma blokům soutěžního klání, posoutěžní vtipné, odlehčující Sborympiádě o pohár Ventilka Jirkovského, realizované na zámeckém nádvoří, a večerní soutěži Grand Prix Jirkovského Písňovaru s předáním Jirkovského Rytíře 2016. Nechyběl samozřejmě ani společenský večer. Nedělní dopoledne pak bylo vyhrazeno odbornému semináři a workshopu (s lektory Kamilou Zenklovou a Michalem Hájkem) a odpoledne tradičním regionálním koncertům – „Písňovar v podzámčí“ před galerií Jirkov, „Písňovar v Chomutově“ v kostele sv. Ignáce v Chomutově (vystoupil dvojnásobný vítěz Jirkovského Písňovaru Kakofon, Praha) a „Písňovar v Krušných horách“ v kapličce na Jindřišské. Poslední z těchto tří koncertů byl spojen s novinkou letošního festivalového ročníku – Soutěží o vytvoření nejpovedenější hymny obce Jindřišská (jak se dalo očekávat, v této soutěži zvítězily domácí Ventilky Jirkov.)
Výsledkovou listinu soutěže, jíž se zúčastnilo celkem 17 sborových uskupení a kterou hodnotila mezinárodní odborná porota ve složení prof. PaedDr. Jiří Holubec, PhD., MgA. Michal Hájek, MgA. Kamila Zenklová a Nancy Gibson (Německo), najdete na stránkách tohoto webu. Věřím, že se z jejich úst dostalo účastníkům dostatečné množství zasloužených pochval a odborných rad. Já mohu vycházet pouze z nahrávek, které (pokud nejsou studiové) nedokážou nikdy zcela nahradit živý poslech v dané akustice sálu, ať již jde o oblast dynamiky (využití adekvátní dynamické škály, správnou dynamickou hierarchii hlasových skupin, dynamický vztah sboru a doprovodu), oblast pěveckou (barevnou jednotu hlasových skupin a jejich deklamační srozumitelnost), ale v některých frekvenčních pásmech narušují i originální intonační kvalitu. Omlouvám se proto, že se ve svých recenzních poznámkách omezím jen na několik postřehů.
Nejprve si však dovolím připomenout výběr z pravidel, která osvětlí blíže protokol výsledkové listiny. Sbory soutěží v podstatě ve dvou věkových kategoriích: I. Dětské sbory (SA) do 16 let (s maximálním přesahem 10 % do 18 let) a II. Sbory dospělých – A) vokální skupiny do 8 zpěváků (každý hlas může být obsazen 1–2 zpěváky), B) ostatní větší pěvecká uskupení. Soutěžní program v délce 12 min. musí být složen ze skladeb z oblasti nonartificiální hudby, nejméně 1 skladba musí být provedena a cappella. Do soutěže Grand Prix postupují vítězové kategorií I., II.A a II.B, pokud se umístili ve zlatém pásmu. Do celkového počtu 5 je pak doplní další sbory ze zlatého pásma s nejvyšším počtem dosažených bodů.
Při kategorizaci sborů se sborová uskupení dělí obvykle ještě na sbory komorní (9–24 zpěváků) a sbory velké (od 25 zpěváků), případně dále na sbory mužské, ženské a smíšené. Charakterem sborové práce i zvukovým výsledkem se totiž přece jen dost výrazně liší. K této okolnosti musela tedy při svém hodnocení porota objektivně přihlížet. Složení vokálních skupin i pěveckých sborů bylo totiž co do zastoupení mužů a žen velice pestré: 1 ženská, 1 mužská a 3 smíšené vokální skupiny; 2 mužské (!) a 6 smíšených komorních sborů; 3 velké smíšené sbory.
Sedmnáct letošních účastníků reprezentovalo celkem deset měst. Nejbohatší zastoupení měla jako obvykle Praha (8), po jednom sborovém uskupení pak Bohosudov, České Budějovice, Kladno, Litoměřice, Most, Rokycany, Teplice a Ústí nad Labem, mezinárodní punc pak dodala letošnímu Jirkovskému Písňovaru účast vokální skupiny z třetího největšího saského města Chemnitz. Definice „vokální skupiny“ zařadila většinu komorních sborových uskupení do kategorie II.B – Sbory dospělých. O čisté formě ansámblového zpěvu hovoříme obvykle při obsazení každého hlasu pouze jedním zpěvákem. Najít takové pěvecké dvojice, které by měly dokonale podobnou barvu hlasu a všechny jeho další atributy, je téměř nereálný problém. Sedmnáctka účastníků obsadila všechny soutěžní kategorie: I. Dětské sbory (1), II.A) Vokální skupiny dospělých (5), II.B) Sbory dospělých (11). Umělecká úroveň soutěžních výkonů byla velice vysoká (12 sborových uskupení zařadila porota přidělenými body do zlatého, 5 do stříbrného pásma).
Fenomén „sborová populární hudba“ zaujímá v rámci populární hudby jako celku přece jen zvláštní postavení. Vyjmeme-li z této hudební oblasti folklor, zjišťujeme, že populární hudba omezuje, někdy i zcela ztrácí většinu tradičních hudebně výrazových prostředků a k svému sdělení vystačí často s primitivním textem, jednoduchou, většinou sudou metrickou strukturou, několika harmonickými funkcemi, přemrštěnou dynamikou a v podstatě jediným druhem tempa. Důkazem mohou být např. „hity“ z televizního pořadu Tvoje tvář má známý hlas (píseň postavena na dvou tónech v intervalu kvarty; píseň, jejíž melodické bohatství skrývá vzestupný a sestupný mollový pentachord; píseň postavená na jediné tonální funkci apod.). Jejich hudební přitažlivost nahrazují nejrůznější světelné efekty a mimohudební atrakce, kostýmy a vynikající výkony taneční company. Sborová populární hudba zůstává v tomto směru ve středověku populární hudby, kdy melodie, harmonie a výraznější rytmická struktura zůstávají spolu s myšlenkově závažnějším textem v jednotě. Vytvářejí píseň, kterou jsme schopni si zapamatovat, k níž se vracíme a kterou si rádi zazpíváme. Při výběru skladeb se proto často vracíme do 60. let minulého století, do počátků rockové hudby a hledáme ji i ve sborových aranžmá současné hudby, které tyto atributy nechybí.
Pokud jde o dramaturgii soutěžních vystoupení, mohli bychom být s výběrem soutěžních skladeb v podstatě spokojeni. Všechna pěvecká uskupení si dokázala najít svou parketu, vybrat vhodné skladby i jejich zajímavá aranžmá, přinést novinky, které budou moci obohatit programy našich dalších sborů. (V této souvislosti bych chtěl upozornit na možnost získat notové materiály skladeb z oblasti populární hudby, převážně z prvních devíti ročníků soutěže Jirkovský Písňovar, na stránce tohoto webu Novinky/ Novinky ze skladatelských dílen.) Pozornost si jistě zaslouží oceněná skladba Jana Kudláčka Dávno se mi stýská a další jeho aranžmá, velmi se mi líbila i Směs písní Josefa Kainara v aranžmá Luboše Hány a některá další domácí aranžmá. Problémem pro řadu pěveckých uskupení však zůstává stále vytvoření působivé dramaturgie, která by ukázala všechny jeho sborové přednosti a zakryla případné nedostatky, ale která by byla v rámci určeného časového prostoru dostatečně kontrastní a atraktivní. A s dramaturgií souvisí velmi úzce i pravdivost interpretace. Vokální hudba, pokud nejde o jazzovou improvizaci na vhodné slabiky, napodobující instrumentální jazz, je spojením hudby a slova. A i když jde o hudbu s výrazným rytmickým akcentem, i když jde o hudbu na cizojazyčný, nejčastěji anglický text, musíme se snažit vyprávět její příběh, zpívat o něčem, ne pouze tento text vyslabikovat.
Některá pěvecká uskupení se tentokrát poněkud trápila s intonační stránkou interpretace soutěžních skladeb. V některých případech šlo o nedokonalou intonační koncentraci, někdy byly intonační nepřesnosti zaviněné nedostatky pěvecké techniky. Na té je třeba stále pracovat. I ve využití adekvátní, pravdivé dynamiky, dynamické výstavby frází i skladeb jako celku, v přesvědčivosti závěrů skladeb nebo správném a stylovém frázování mají některé sbory ještě menší či větší rezervy. Ale to se sbormistři jistě dozvěděli v diskusi s porotou.
Jedním ze současných problémů diskutovaných i na světových sborových sympoziích je „sborový zpěv a pohyb“. Jde o přirozené rozpohybování statického sborového tvaru, který by nenarušil schopnost vytváření dokonalého pěveckého tónu, ale stal se zajímavějším pro koncertního posluchače i např. pro televizi. Vytvářejí se dramatická tematická pásma, využívá se společných i individuálních rytmických pohybů, pohybů tanečních. (V této souvislosti mě napadá, že asi málokdo ví, že hudební skladatel Jan Málek píše dokonce operu pro sbor.) Řada sborů se o podobný rytmický pohyb na Jirkovském Písňovaru více méně úspěšně pokoušela, ale je možno jít jistě nenásilně dál.
Moje poslední všeobecná poznámka směřuje k dirigentům. Jde o problém dirigování ansámblů a pěveckých uskupení do 12 zpěváků. Tato sborová uskupení se většinou nedirigují. Často bývá umělecký vedoucí souboru zároveň jeho zpěvákem. Podobné komorní uskupení by se mělo se svým uměleckým vedoucím dorozumívat očima, řídit se nenápadnými pohyby jeho hlavy. Nevypadá esteticky a celkový dojem z vystoupení ruší, jestliže umělecký vedoucí zpívá a obrácen obličejem do hlediště současně diriguje. Komorní ansámbl vytváří kompaktní hudební organismus, který žije jako společným hudebním životem.
Na závěr mi dovolte několik pochval. Jsou samozřejmě limitovány možnou kvalitou nahrávek, a nemusí být zcela relevantní. Jak jsem již řekl, nechci jednotlivé výkony analyzovat, jde tedy spíše jen o jakási shrnující hodnocení.
Nejvíce mne (bez pořadí) zaujaly výkony existenčně mladé mužské desítky CH-TDŽ! Praha (um. ved. Jaroslav Šindler), desetičlenného ansámblu, který vytvořili v roce 2013 bývalí členové gymnaziálních sborů z Teplic – Komorního smíšeného sboru Teplice (Pavla Sedláková), úspěšný, zkušený pražský komorní sbor Všelijak (Irena Havránková), svým náročným, netradičním, výborně provedeným soutěžním programem devítičlenný již čtyřnásobný vítěz Jirkovského Písňovaru Oktet Praha (Sylva Sasková) a pětičlenná, programově všestranná, smíšená, interpretačně nápaditá vokální skupina Crashendo Praha (Jan Kudláček).
Radost mi však udělaly i další sbory – pěvecky výborně vedený, intonačně jistý a stylově vkusný Dětský pěvecký sbor Korálek ze ZŠ s rozšířenou výukou hudební výchovy Most (Dana Hodačová), šikovné gymnaziální sbory Unique Rokycany (dirigentka a aranžérka Vladana Poláčková) a Mendík České Budějovice (Olga Thamová), nově vytvořený a již i na soutěži FSU Jihlava 2016 úspěšný komorní mládežnický smíšený sbor Dábrlíbap Praha (temperamentní Filip Beneš), zkušené, svou úrovní téměř profesionální vokální skupina KrisKrosKvintet Praha (Jana Puterová) a komorní sbor Panoptikum Ústí nad Labem (Jana Honců), milé soutěžní překvapení - osmičlenná ženská vokální skupina Song Ladies Kladno (Vítězslava Jirkovská) a nadějná mladá mužská vokální desítka 10men Praha (Marek Rajnoch), úspěšný smíšený sbor Svátků písní Olomouc, perspektivní Singing Friends Litoměřice (precizní Roman Pallas), sympatický komorní smíšený sbor Audite silete Bohosudov (Vlasta Holíková) nebo pro mne do té doby neznámé kvalitní mužské barbershopové kvarteto The Boaters Praha (Jan Stuchl). Pozadu nezůstalo ani saské smíšené okteto Poptales Chemnitz (Simone Schwarze).
Deset ročníků Jirkovského Písňovaru uplynulo jako voda. Každý byl trochu jiný, v něčem nový, neopakovatelný. Na zámku Červený Hrádek se v jejich průběhu vystřídalo již více než 170 pěveckých uskupení a jsem přesvědčen, že žádný z účastníků na ten svůj festival nikdy nezapomene. I já jsem šťastný, že jsem jich většinu mohl s Lubošem Hánou, mými milovanými jirkovskými Ventilkami a všemi, kteří mají rádi sborovou populární hudbu, prožít. Ať se tedy i vstup do druhé desítky existence Jirkovského Písňovaru povede. Jeho pořadatelé se na Vás budou v nově zrekonstruovaném Rytířském sále ve dnech 6.- 8. 10. 2017 těšit.
Jiří Kolář
