pořadí | sbor | kategorie | pásmo | body |
---|---|---|---|---|
1. | INTONIC (GP - absolutní vítěz) | vokální skupina | zlaté pásmo | 28,33 |
2. | BESHARMONIE (GP) | dospělý sbor | zlaté pásmo | 26,33 |
3. | VŠELIJAK (GP) | dospělý sbor | zlaté pásmo | 26 |
4. | IMBUS (GP) | dospělý sbor | zlaté pásmo | 25,67 |
5. | APPENDIX (GP) | vokální skupina | zlaté pásmo | 25,33 |
6. | PANOPTIKUM | dospělý sbor | zlaté pásmo | 25 |
7. | CANZONETTA | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 24,67 |
8. | SYXTET | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 24,33 |
9. | K DUR | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 22,67 |
10. | ŽENTET | vokální skupina | stříbrné pásmo | 22,67 |
11. | UNIVERSITAETSCHOR | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 22 |
12. | LSDa | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 21,33 |
13. | MENDÍK | dospělý sbor | stříbrné pásmo | 20,67 |
14. | FÚRIE | vokální skupina | stříbrné pásmo | 20 |
15. | CARMINA | dospělý sbor | bronzové pásmo | 19,67 |
16. | HARMONIE | dětský sbor | bronzové pásmo | 19,67 |
17. | ASIHLASY | dospělý sbor | bronzové pásmo | 17,33 |
pořadí | aranžér | skladba |
---|---|---|
1. | HANA FAITOVÁ | WIND |
2. | ŠÁRKA KREJČÍ | NECPI |
3. | FILIP J. BENEŠ | HOLUBÍ DŮM |
Cena Aurix nebyla v letošním roce udělena.
Písňovarské lano od Sket získal vokální ansámbl Intonic a sbor Besharmonie.
Sbor Appendix dostal pozvání do Ústí nad Labem na sborové sympózium Cantus Choralis
Když se na počátku října 2007 zrodil nový sborový festival zaměřený výhradně na interpretaci populární a jazzové hudby, nikdo netušil, že se Jirkovský Písňovar, jak jej jeho pořadatelé Smíšený pěvecký sbor ZUŠ Jirkov Ventilky (Luboš Hána) vtipně nazvali, stane svou neopakovatelnou atmosférou téměř okamžitě jedním z našich nejoblíbenějších sborových festivalů. Vzájemné, zcela spontánní a přirozené propojení všech účastníků pulzem hudby blízké všem současným generacím, nápaditý, pravidelně inovovaný program, připravovaný s maximální snahou, „aby se všem na festivalu líbilo“, soutěž, v níž všichni přejí všem a jejímž prvořadým cílem není jen dobré umístění, ale setkání s přáteli, bohatý doprovodný umělecký i společenský program, to jsou hlavní atributy, které lákají nejrůznější vokální ansámbly a komorní i velké sbory všech kategorií k opakované účasti a zvědavé nováčky k ověření pravdivosti ohlasu, který festival od počátku jeho existence provází. V ohlédnutí za 9. ročníkem Jirkovského Písňovaru dovolte jen několik statistických dat. Festivalu se zúčastnilo dosud na 150 sborových uskupení, řada z nich s výkony, srovnatelnými s nejlepšími profesionály. Poslední dva ročníky byly „lehce“ mezinárodní (v roce 2014 se Písňovaru zúčastnil slovenský soubor „Brilliant“, v letošním roce univerzitní sbor z německého Chemnitz). Podle propozic soutěže se její absolutní vítěz nemůže zúčastnit následujícího ročníku jako soutěžící, naopak musí vystoupit v rámci jeho Zahajovacího koncertu. Nejúspěšnějším laureátem dosavadních devíti ročníků je trojnásobný vítěz Oktet Praha (Sylva Kroupová) a dvojnásobný vítěz Kakofon Praha (Dominik Fellner). Po jednom absolutním vítězství získaly pak dívčí kvarteto La Farfalla Rumburk, Akcent Liberec (Helena Krasnická), Syrinx Litoměřice (Roman Pallas) a v letošním 9. ročníku Intonic Praha (Miloš Kudělka).
Letošního ročníku Jirkovského Písňovaru, který se konal ve dnech 2.- 4. října 2015, se kromě pořadatelského sboru Ventilky, který již tradičně zahajuje spolu s absolutním vítězem předchozího ročníku (letos navíc i s Dětským pěveckým sborem Světlušky ZUŠ Jirkov, řízeným manželi Marií a Lubošem Hánovými) pátečním večerním koncertem celý festival, zúčastnilo celkem 17 sborových uskupení z Prahy (6), Ústí nad Labem (2), Českých Budějovic, Litoměřic, Lomnice, Kuřimi, Přeštic, Svitav, Teplic a Velkého Meziříčí. Zájem o účast byl mimořádný. Z kapacitních možností musely pořadatelé desítku sborů dokonce odmítnout. Mezinárodní charakter dodával festivalu, jak již bylo řečeno, německý sbor z Chemnitz. Více než čtyři stovky zpěváků vytvořily tak na tři dny jednu velkou festivalovou rodinu. I svým složením nabídly zúčastněné sbory posluchačům pestrý výběr – 4 vokální ansámbly, jeden dětský a ženský sbor, 6 komorních smíšených a 5 velkých smíšených sborů. Devět z nich se zúčastnilo Jirkovského Písňovaru poprvé. O jejich soutěžním umístění rozhodovala odborná porota ve složení prof. PaedDr. Jiří Holubec, PhD., Petr Wajsar, skladatel, klavírista, zpěvák a textař a Mgr. Sylva Kroupová, zpěvačka a sbormistryně.
Vedle již zmíněného pátečního Zahajovacího koncertu na Zámku Červený Hrádek byl sobotní program festivalu věnován jeho soutěžní části – dvěma soutěžním blokům (těm bude věnována pozornost ještě v malé “dálkové“ recenzi) a večernímu slavnostnímu vyhlášení výsledků se soutěží o Grand Prix. Chybět nemohla ani vtipná Sborympiáda organizovaná Jakubem Kacarem, hudební vystoupení Pavla Houfka a spol. a Společenský večer, který náročný festivalový den uzavíral. Bohatý program připravili pořadatelé i na neděli: dopolední seminář a workshop řízený Petrem Wajsarem a Lubošem Hánou a tři odpolední festivalové koncerty – „Písňovar v podzámčí“ (ve 13 hod. před Galerií Jirkov), „Písňovar v Chomutově“ (v 15 hod v SKKS Chomutov) a „Písňovar v Krušných horách“ (v 17 hod. v Kapličce na Jindřišské).
Zdravotní problémy mně letos nedovolily zúčastnit se festivalu osobně, soutěžní výkony jsem mohl proto sledovat jen z videozáznamu, který hudební složku výkonu samozřejmě výrazně zkresluje. Věřím však spravedlivému výroku odborné poroty, která sledovala celou soutěž v akusticky vynikajícím Rytířském sále Zámku Červený Hrádek živě. I když letošní ročník postrádal podle mého názoru mimořádné, po všech stránkách špičkové interpretační výkony, jeho umělecká úroveň byla velice dobrá a zajímavá. Z šesti souborů, které se umístily ve zlatém pásmu, získalo v napínavé sobotní večerní soutěži o Grand Prix „Jirkovského Rytíře 2015“ zaslouženě pražské vokální kvinteto Intonic (um. vedoucí Vojtěch Miloš). Na dalších místech se ve zlatém pásmu umístily známý pražský gymnaziální sbor Besharmonie (Libor Sládek), komorní smíšený sbor Všelijak Praha (Irena Havránková), smíšený sbor Imbus Praha (Vít Novotný), vokální ansámbl Appendix Litoměřice (Jakub Kacar) a komorní smíšený sbor Panoptikum Ústí nad Labem (Jana Honců). Podrobnou výsledkovou listinu i s výsledky o nejlepší aranžmá (AURA) a jeho nejlepší festivalové provedení (AURIX) najdete spolu s fotogalerií a YT záznamy soutěžních vystoupení a dalšími zajímavostmi na webových stránkách Jirkovského Písňovaru (www. jirkovskypisnovar.cz), samostatnou výsledkovou listinu i na našich webových stránkách. Je třeba jen ještě doplnit, že odborná porota udělila ještě čtyři Zvláštní ceny – „za skvělý pěvecký výkon Lucii Bartošové ze sboru Panoptikum a Kristíně Nídlové ze sboru Mendík České Budějovice a „za vynikající klavírní doprovod“ Janu Braunovi ze sboru Carmina Přeštice a Janu Androvi z Lomnického Sboru Disharmonických amatérů (LSDa).
V průběhu své devítileté existence měnil Jirkovský Písňovar (JP) svou podobu. Ze soutěžních kategorií zmizela původně samostatná kategorie populární duchovní hudby (spirituál a gospel), věkově se rozlišují jen kategorie dětských sborů a sborů dospělých a počet zpěváků zohledňuje jen vokální ansámbly (do 8 zpěváků) a pěvecké sbory (od 9 zpěváků výše). Srovnáme-li JP s jinými mezinárodními sborovými soutěžemi, zjistíme, že kategorie dětských sborů v oblasti populární a jazzové hudby chybí). Domnívám se, že je to správné. Vhodná literatura pro hlasové obsazení dětského sboru (S, A) chybí. I když je pojem „populární hudba“ velice široký a ve vokální sborové hudbě nebyl dosud přesně formulován, je třeba si uvědomit, že děti potřebují vědět, o čem zpívají. V konkrétnosti obsahového sdělení vokální hudby je její nenahraditelná jedinečnost. Zpívání tónů na různé slabiky, navíc ještě většinou s nedokonalou výslovností, sice s atraktivním rytmem, ale většinou stylově nesprávně, spíše dětskému sborovému zpěvu škodí. Přimlouval bych se při zachování tří soutěžních kategorií spíše za dělení na vokální ansámbly (do 8 zpěváků), komorní sbory (do 24 zpěváků) a velké sbory. Možná by bylo vhodné, aby každý ze soutěžících sborů uvedl alespoň jednu skladbu a cappella. Jak jsem již řekl, populární hudba je velice široký pojem. Domnívám se však, že úpravy lidových písní, ať našich nebo cizích, nemají-li rytmický charakter některého z latinsko-amerických tanců, do populární hudby nepatří. Velice zajímavé a pro interpretační vývoj pěveckých souborů prospěšné jsou samozřejmě moderní umělecké skladby na pomezí vážné a populární hudby. Jazzová interpretace má základ v improvizaci a ta je možná v podstatě jen u vokálních ansámblů. Po dramaturgické stránce byla soutěžní vystoupení letošního JP velice pestrá a doporučuji sbormistrům a uměleckým vedoucím ansámblů, aby se nad vhodnou volbou skladeb ještě zamysleli. V řadě programů chyběl výraznější kontrast vybraných skladeb (v tempu, dynamice, výrazu, stylu), přesvědčivá „koncovka“.
Ani v oblasti populární sborové interpretace nesmí chybět intonační přesvědčivost a jednotná rytmická pregnantnost. Pozor zvláště na nástupy hlasů ve vyšší poloze, intonačně nedotažené vzestupné skoky nebo vrchní střídavé tóny. K intonačně čistému zpěvu potřebuje zpěvák dechovou oporu a té někdy vadí přílišné pohybové prožívání hudby. Vím, že se budu opakovat, ale připomínám znovu, že v ansámblovém zpěvu je třeba se neustále vzájemně poslouchat, hledat a nalézat správně vyváženou dynamickou hierarchii hlasů jak ve vztahu melodie a doprovodu, tak ve významu jednotlivých tónů v akordech (ve sboru vše musí kontrolovat a usměrňovat sbormistr).
Jen málo souborů usilovalo o promyšlenou, logickou a pravdivou práci s dynamikou, ať již při vytváření hudebních frází nebo při dynamické výstavbě skladeb jako celku. Ve snaze napodobit způsob interpretace některých skupin se objevilo i jakési „frázování naruby“, tj. provedení koncových tónů motivů nebo frází s crescendem. Je to možná zajímavé, ale hudebně nesprávné. A stále je třeba myslet na to, že i v populární hudbě (a sborové o to více) vyprávíme příběhy, kterým musíme uvěřit my, zpěváci a přesvědčit o jejich obsahu a pravdě posluchače.
Ale konec poučování. Když já bych si přál, aby všechno bylo dokonalé. Ale vím, že mnohem důležitější je radost, kterou při společném zpěvu prožíváte, radost, kterou dokážete předat jako krásný dárek svým posluchačům. A této radosti bylo cítit v Rytířském sále tolik, že se tam vůbec nevešla.
Příští ročník Jirkovského Písňovaru bude jubilejní, desátý. Bylo by krásné, kdyby se na něm sešli všichni dosavadní vítězové. Mohli by buď vystoupit společně na Zahajovacím koncertu, nebo třeba vytvořit samostatnou soutěžní kategorii a bojovat o jakéhosi „Jirkovského Superrytíře“. Vynalézaví pořadatelé už mají pro nás jistě něco připraveného. Tak tedy: 30. září – 2. října 2016 na shledanou v Jirkově.
Jiří Kolář
Prof. PaedDr. Jiří Kolář
www.jirikolar.cz