Drazí přátelé Jirkovského Písňovaru – milí zpěváci, posluchači, příznivci…

Naše babičky říkávaly: „Malé děti – malé starosti…“ Toto rčení se nechá docela dobře přenést i na náš Písňovar. Ve svých čtrnácti letech, které si chce letos Písňovar spolu s vámi skromně připomenout, se bezesporu dostáváme do kategorie dětí větších a naše „telecí léta“ s sebou tak trochu nechtěně přinášejí i poměrně velké problémy. S letmým pousmáním nyní nahlížíme na ty „dětské nemoci“ a problémy, které jsme dříve urputně řešívali a které nám nedaly spát. Vzpomeňme například na to, jak hluboké vrásky nám do čela zaryly otázky ohledně vyřešení „spravedlivého“ rozdělení sborů do jednotlivých kategorií, kolikráte se nám orosilo čelo při vyplňování seznamu autorských skladeb pro OSA a s jakou úlevou se nám nakonec zpívalo, když jsme konečně vyřešili všechny náležitosti týkající se GDPR.

Ano, dnes na to všechno nahlížíme tak nějak z vrchu. Samozřejmě, dětské nemoci se nechají chytit i ve zralém věku a my jsme ty naše dětské problémy nevyřešili, ale jen zdárně přežili… Věřme ale, že nás jejich překonání posílilo pro řešení otázek současných a snad i budoucích. Tou zásadní otázkou, která visí (či možná poletuje) ve vzduchu, je, zda letošní ročník vůbec uskutečnit, či nikoli!

Na začátku dubna jsme zde psali: Protože víra uzdravuje a těšení je lék na duši, budeme věřit a těšit se na to, že Písňovar letos nakonec bude.
S blížícím se termínem začátku Písňovaru je ale potřeba čím dál víc té víry, protože rozum začíná pochybovat nad tím, že by mohl festival proběhnout v podobě, ve které jej obvykle známe, pokud vůbec…

Bylo by však zbabělé volit primárně rozumné řešení a přestat letošní Písňovar plánovat = těšit se na něj. Zrušit jej můžeme vždycky. Nechme si tedy kus naděje a věřme, že se na nás – nejen pomyslně – slunce usměje a my budeme moci festival prožít bez toho, aniž bychom ohrozili sebe a své blízké více, než je nyní všude kolem běžné…

Jsme si samozřejmě vědomi toho, že sborový zpěv obnáší nemalá zdravotní rizika, která se budeme snažit při organizaci festivalu zohlednit a eliminovat.

Nyní, měsíc před začátkem akce, se nám jeví logické udělat tyto kroky, s nimiž vás chceme předběžně obeznámit, abyste nebyli ve finále zklamaní.

1. − Koncerty ve vnitřních prostorách zámku budou kapacitně výrazně omezeny a přítomní, kromě zpívajících (snad…), budou muset mít roušku.
   + Budeme se snažit o zprostředkování přímého přenosu vašich vystoupení a následně je umístit na You Tube.
2. + V případě dobrého počasí se budeme snažit o to, aby většina vystoupení proběhla venku, tedy na nádvoří.
   − Možná nám bude trochu zima…
3. − Společenské akce a stravování budou zredukovány.
   + Jídlo od nás dostanete zabalené, dárkové půllitry si něčím dobrým naplníte doma.
4. Při zrušení akce (−) vám účastnický poplatek zašleme v plné výši zpět (+).
5. − Pokud nebudete moci přijet (jako docela pravděpodobné se jeví např. karanténa některého člena sboru),
   + vrátíme vám taktéž účastnický poplatek (důvody k tomuto vstřícnému přístupu jsou jistě každému jasné).
6. + Jak říká Michal Hájek: „Nakonec všechno dobře dopadne! A pokud ne, tak to ještě není konec…“

Hodně zdraví a víry v lepší zítřky vám přeje
Luboš, Ventilky a všichni Písňovarští